13 typů límečků na trhu práce: od montérek přes košile až k třpytivému negližé

Lidské profese jsou pestřejší, než bývalo osazenstvo alegorického vozu během Svátku práce. Pojďme se podívat na to, jak se zaměstnanci odlišují podle barvy pracovního oblečení a zařazení. Je nám asi celkem jasné, kdo nosí bílé či modré límečky, ale co třeba růžové nebo zelené?

Modré límečky

Tahle skupina pracantů si častěji než límeček vyhrnuje rukávy. Modré límečky jsou totiž pojem, který ve zkratce vznikl z označení dělnické třídy vykonávající fyzickou práci v montérkách. Tito lidé můžou být vyučení a vyškolení, třeba elektrikáři, automechanici, instalatéři. Nebo taky ne, například pomocníci v kuchyni a v zemědělství. Často pracují na směny a mají větší šanci se umazat než jiné kategorie „límečků“.

Bílé límečky

Většinu 19. a 20. století museli v Evropě a USA nosit úředníci bílé košile. Dnes jde o kancelářské zaměstnance, kteří tráví pracovní den na židli u počítače. Mívají lepší vzdělání a mívali vyšší plat. Což ale v době, kdy je nedostatek řemeslníků, už moc neplatí. S termínem bílý límeček prý přišel roku 1910 spisovatel Upton Sinclair pro označení skupiny lidí a tak se vžil, že se používá i v ustálených spojeních. Každý ví, co si představit třeba pod kriminalitou bílých límečků.

Šedé a hnědé límečky

Možná si říkáte, jak klasifikovat lidi, kteří nezapadají ani do bílých, ani do modrých límečků. Pro policisty, hasiče i pracovníky ochranky se používá označení šedé límečky. Stejně se pojmenovávají i pracující důchodci neboli prduši. Vojáci mají svou vlastní hnědou kategorii. Tímhle dělení podle límečků zdaleka nekončí, ale s oděvem už nemusí mít nic společného.

Zelení, ale žádní zelenáči

Za nás jedna z nejzajímavějších skupin zaměstnanců. Spojení zelené límečky se objevuje na trhu práce teprve pár let a představuje pracovní místa podporující udržitelný rozvoj životního prostředí a obnovitelné energie. Patří sem lidé zabývající se výstavbou solárních elektráren nebo třeba recyklací odpadu.

Potřebujete do firmy modré, bílé nebo další límečky? Naberte je přes naše portály Jobs.cz, Prace.cz, Atmoskop nebo skrz aplikaci Práce za rohem. Denně na nich práci hledají desetitisíce kandidátů.

Jen růžová to může být

Pomyslný růžový límeček nosí dnes typicky zaměstnanci ve službách. Číšníci, manikérky, prodavači a další, kteří se statečně rozhodli pro práci s lidmi. Poprvé je takto pojmenovali v sedmdesátých letech. A proč růžová? Tehdy šlo o převážně ženské profese...

Červené límečky

Státní zaměstnanci mají svou speciální kategorii. Snad to souvisí s červeným inkoustem, kterým kdysi škrabali své přípisy. Nechtěnou ironií je, že jako červené límečky se označují i čínští komunističtí činitelé nasazení do soukromých firem, aby „hájili veřejné zájmy“.

Od porna k mafii

Existují i způsoby přivýdělku na hraně zákona nebo rovnou za ní. Třeba pracovníci v pornoprůmyslu, kteří se označují jako šarlatové límečky (a jde spíš o obojek, jestli rozumíte), vězni, kteří ve svém oranžovém stejnokroji pracují za mřížemi (odtud oranžové límečky), nebo vyloženě ilegální byznys (černé límečky). Viděli jste seriál Orange Is the New Black? Pak je vám jasné, že černý límeček začne dříve či později u krku ohrnovat ten oranžový. Ale abychom byli přesní, jako černé límečky se značí i profese zcela počestné, které se jen snadno ušpiní. Jde třeba o horníky nebo zaměstnance ropných plošin. Těm naopak náleží kolem krku zlatá medaile.

Umělci a kreativci

V naší barevné klasifikaci chybí lidé, kteří límeček nemají. Patří sem třeba umělci, svobodomyslní nadšenci, kterým víc než na finančním zisku záleží na vášni k tomu, co dělají, a osobním růstu. Zařadili bychom sem i lidi, kteří nepracují za mzdu. V angličtině se spojení „no collar“ objevilo v reality show Survivor, kde soutěžil kmen s tímto názvem proti týmům modrých a bílých límečků. Neřadíme sem ale editory, fotografy, režiséry a další kreativní, normálně placené profese. Ti nosí límečky žluté.

Nové a zlaté límečky

Nesmíme zapomenout ani na nejnovější skupinu – „novolímečkáře“, kteří získávají technologické vzdělání a měkké dovednosti netradičními cestami. Termín „new collar workers“ poprvé použila tehdejší ředitelka IBM Virginia Romettyová v roce 2016 v souvislosti s profesemi v technologických oborech – například specialisty na vývoj aplikací nebo kybernetickou bezpečnost.

Tito lidé se pak řadí i mezi další poměrně novou kategorii zaměstnanců, takzvané zlaté límečky, mezi které patří vysoce vzdělané a specializované profese. Jde obecně o zaměstnance s tou nejvyšší přidanou hodnotou, na jejichž schopnostech je firma často závislá a představují pro ni pomyslné zlato. Krom odborníků v IT tak jde třeba i o doktory, právníky, podnikatelské vizionáře nebo vrcholové manažery.

Ať už k sobě do firmy hledáte jakékoli límečky, myslete na to, že vyžadují specifický způsob komunikace a mají jiná očekávání. Neznamená to ale, že bychom měli zaměstnance kastovat. Nejdůležitější je ve výsledku kvalitní spolupráce mezi nimi.

 
Sdílejte